Království Tonga je konstituční monarchie v Pacifiku, ležící relativně blízko známějším Fidži nebo Cookovým ostrovům, kam míří i o poznání více turistů. Nedaleko se také vyskytuje datová hranice, která odděluje dnešek od včerejška, a kde se tudíž slaví příchod Nového roku nejdříve na zemi. Více časově napřed před Českými Budějovicemi už jsem být ani nemohla.
Tonga z pohledu ekonoma:
Nechápu, jak tahle země může přežívat ekonomicky. Vyvážejí hlavně kokosy a banány, a kromě dalších plodin, především kořenové zeleniny, dovážejí všechno ostatní. Hlady asi neumřou, neb místní půda je extrémně úrodná, různé sladké brambory aj. tam rostou samy od sebe a každý si je může nasbírat. Viděli jsme i obrovské kávové plantáže, ale prý na nich nemá kdo pracovat, a tak není, kdo by sklízel úrodu.
Ale co ostatní potraviny a suroviny? Všechno je importované z Nového Zélandu, takže obaly nám byly důvěrně známé, akorát s dvoj a více násobnou cenou, přičemž průměrný plat je na Tonze tak pětkrát nižší než na Zélandu. V Lonely Planetu píšou, že je země závislá na posílání peněz od rodinných příslušníků žijících v zahraničí, kterých především v Austrálii a Novém Zélandu žije zhruba stejně jako na samotné Tonze.
Další asi také nezbytný prvek fungování místní ekonomiky, je povaha obyvatel, kteří neumějí říct ne, což mi společně s láskou ke králi a historii bez cizí nadvlády hodně připomnělo Thajsko. Takže kdokoliv si o cokoliv řekne, tak si to prostě od souseda nebo příbuzného může „půjčit“. Jako příklad náš průvodce uvedl „vypůjčení“ ledničky:)
Tonga z pohledu demografa:
Tonga se skládá z desítek ostrovů, na kterých nerovnoměrně rozmístěno žije kolem 120 tisíc obyvatel (takže o trochu více než v Budějcích:-). Populace Tongy je poměrně mladá, třetina je mladší než 15 let (pro srovnání v ČR je to 14%) a věkový medián je 23 let (v ČR 40 let) a i další nejen demografické charakteristiky řadí tuto zemi do kategorie rozvojových.
Na Tonze je výrazná minorita asijského obyvatelstva, které potkáte kde jinde, než za pulty krámků. A jak se na Tongu dostali? Kdysi prý král prodával za slušné peníze tonžské pasy, kolem 30 000 kusů, aby přispěl do státní pokladny. Ale místní je nemají rádi, a občas jim ty obchůdky vypálí.
Podle postav Tonganů však ekonomika funguje výborně. Jejich velikost XXL je podle WHO řadí na přední místo ve výskytu obezity. 9 z 10 obyvatel Tongy má nadváhu. Po tomto nelichotivém ohodnocení WHO se ministerstvo zahraničí rozhodlo problém řešit. Příkladem šel sám král, který shodil 75 kilo.
Tonga z pohledu sociologa
Mořeplavec James Cook Tongu nazval Friendly Islands, Přátelské ostrovy, neb se mu dostalo milého a vřelého uvítání. Já moc lidí v naší obří čtrnáctičlenné skupině mezinárodních studentů z Otago University nepotkala. Ale na trajektu, který nás vezla zpátky z Euy na hlavní ostrov Tongatapu, jsem se dala do řeči s jednou paní. Probrali jsme nějaké zásadní životní otázky, a po chvíli mě pozvala k sobě domu, vzala si mojí adresu a musela jsem jí zapózovat na fotku v několika různých polohách. Nakonec jsme pozvání odložily na mojí příští návštěvu. Pani jsem nakonec ale potkala ani ne za hodinu na trhu, kdy se ke mně vrhla, představila celé rodině a sundala z krku žraločí zub na kožené šňůrce a věnovala mi jej pro štěstí. Takže opravdu „friendly“.
Téměř 100 % obyvatel Tongy se považuje za křesťany. To pocítíte jako turisté na vlastní kůži hlavně v neděli, když už od půl páté ráno bijí zvony, a když projedete kolem jakéhokoliv kostela téměř v jakoukoliv nedělní hodinu uslyšíte krásný zpěv. Tongané jsou extrémně hudebně a pohybově nadaní. Takže i „sterilní“ show nachystaná pro turisty v jedné jeskyni na pobřeží byla moc pěkný zážitek. Ženy při tanci kladou důraz hlavně na pohyby paží a dlaní. Muži zase na hůl co drží v ruce, která občas i hoří.
Ještě musím zmínit jeden poznatek. Zesnulí se na Tonze těší velké úctě. Pozůstalé ženy nosí po celý rok speciální zástěrku upletenou z nějaké místní trávy. A při výzdobě hrobů jsou nebývale vynalézaví, plastové kytky, obrázky Ježíše, mušle, kameny a prázdné lahve od piva, hnědé i zelené.
Všechny místní zvyky můžete probrat u pití kavy (ne kávy), což je nadrcený kořen kavy, zalitý vodou, pijící se z kokosových skořápek v několika rundách. Tento nápoj při dostatečném množství má mít utlumující účinky. Já se k tomu stavu nedostala, protože mi to fakt nechutnalo. Když už jsem u toho jídla, delikátní salát ze syrové ryby, zeleniny a kokosového mléka byl můj největší gastronomický zážitek.
Tonga, když se oprostím od studovaných oborů.
Na Tonze je krásně. Liduprázdné bílopískové pláže tu jsou standardem (jinou jsem ani neviděla), kokosy a výtečné kokosové mléko na každém metru (a když ne čerstvé, tak staré, v konzistenci cukrové vaty, ale pořád jedlé). S koupáním, pokud zamýšlíte použít nějaký plavecký styl v azurovém moři, je to slabší, neb jsou všude skály a korály. Což vám pravděpodobně ani nebude vadit, neb právě proto můžete na Tonze obdivovat výjimečné „blowholes“, geologický úkaz, něco jako jeskyňka s malým otvorem nahoře, ve které když se nashromáždí dostatečné množství vody, tak je vidět mohutný a vysoký vodotrysk, nebo šnorchlovat a potápět se v korálových útesech s ohromným množstvím různě barevných zvířat a rostlin. Já, když už jsem byla v tom Pacifiku, tak jsem si nemohla odpustit dva super dlouhé ponory, při kterých jsme obkroužili několik korálových útesů. Nádhera. Být tam déle a mít více peněz a zkušeností, vrhnu se i na potápění do jeskyní a vraků.
Mezi další vyhledávané aktivity, patří pozorování velryb (humpback whale, 16 metrů) a koupání se s nima. Velryby normálně žijí v chladnějších antarktických vodách, ale k Tonze se stahují, aby tu krmily mláďata. Samy tu ale žádnou potravu nemají, takže jakmile jsou malé velryby dost silné na cestu, vyrážejí zpět (doporučuju úžasný dokument Planet Earth – díl Shallow Seas). Na začátku září byla vrcholná sezóna, takže jsme velryby viděli přímo z hotelu; jak se převracejí, mlátí ocasem, vyfukují vodu. Jeden z nejsilnějších zážitků z Tongy. Někteří z nás si i zaplatili projížďku lodí blíže k velrybám.
Pokud se na Tongu někdo chystáte, a chcete vědět více o cenách, konkrétním itineráři, koukněte na cestopisy kamarádky Terky Šimůnkové nebo mi napište.
Já si pobyt na Tonze málem prodloužila, neb mi na vízu chybí, nevím z jakého důvodu, nějaká věta a nechtěli mě pustit zpátky na Zéland. Nakonec se to vyřešilo, ale zase nám zrušili kvůli zemětřesení jeden z letů, ale o tom zas až příště.
Komentáře
Okomentovat