Učení u kávy, čaje, vína, vody...aneb tipy na posezení (především) na Praze 2

V polovině září jsem dělala státnice ze sociologie. Z mě neznámých důvodů jsem se najednou absolutně nemohla učit v pokoji. Prostě to nešlo, neb jsem hned usínala, zapínala facebook atd. Vedlejším produktem učení na státnice je tedy několik tipů (či varování) na příjemné posezení hlavně, ale nejen na Praze 2.

BioZahrada - Malá kavárna a obchodem a především s parádním dvorkem. Automaticky dostanete karafu vody, kterou z vlastní iniciativy dolévají. Výborné víno, káva, zákusky a každý všední den i nabídka obědu. Jediné mínus (když se chcete učit), že se tam občas sjíždějí biomatky s biodětmi.

Mamma Coffee – Mammacoffee je zárukou kvalitního kafe, pobočka na Vinohradech je však opravdu malá (a obsluha navíc děsně tříská nádobím), stolky těsně u sebe. K posezení nic moc, lepší jako „take away“.

McCAFÉ - na I. P. Pavlova vkusně předělali horní patro MC Donalds. Prostorné, zástrčky na noťasy, neline se tam vůně hranolek a většinou opravdu klid s pár lidma sedící u svých MaCů. A u jednoho kafe tam můžete sedět fakt dlouho. Otevřeno do půlnoci. Divný, ale naučila jsem se tam toho opravdu dost. Ale chodit spíše fakt ráno (na croissant a cappucina za 40 Kč, nebo večer na colu).

Café Louvre – prvorepubliková klasika. Miluju ty číšníky tam, skvěle vycvičení, úslužní, rychlí, neoslovují člověka ani často ani málo. Zajímavé polední menu, výborná káva a domácí oříšková zmrzlina (kopeček za 15 Kč). Můžete sedět na terásce, restauraci, kuřáckém i nekuřáckém salónku. Oblíbené místo mojí mamky, která jednou zvládla během jedné návštěvy snídaňové i polední menu.

Paul – dle mého názoru neskutečně předražená francouzská pekárna, i když produkty jsou výborné, prostředí mě příliš neoslovilo. Malá rada na závěr: pokud si chcete dojít na záchod, nevyhazujte účtenku, je na ní kód k záchodovým dveřím.

Café B. Braun - v kavárně od architekty Evy Jiřičné došlo k předání studijních materiálů na státnice. Kavárna vypadá velice zajímavě, především schodiště vám vyrazí dech. Nicméně celkový dojem nic moc, možná to bylo způsobeno podprůměrnou obsluhou, možná příliš "sterilním" prostředím. Škoda.

Čajovna Jedna báseň - můžete tam sedět hodiny a hodiny s opravdu luxusním čajem. Intenzivní čajovnové období už mám za sebou. Teď se mi většina čajoven nelíbí. Jsou většinou ve sklepech, s otřesnými indickými šátky na zdech a příliš alternativní. Tahle čajovna je ale jiná. Především ta nežidličková část je luxusní. Čisté, relativně světlé prostředí a přitom nepostrádající intimitu čajovny. K tomu skvělá obsluha, výtečný čaj, navíc výborně naservírovaný. Tady jsem se toho naučila opravdu hodně. Vřele doporučuji.

Café Nona – kavárna přímo na Nové scéně Národního divadla. Intelektuálně - umělecké osazenstvo, večer v televizi můžete sledovat, co se děje na scéně. Fajn kavárna, kde se dá i pojíst. Bez problémů vám nalijí vodu z kohoutku, nejlepší muziku hraji až po půlnoci a na víceletém rumu jsme si tu taky velmi pochutnali.

Všobecná studovna Národní knihovny. Jedná se o obří prostor (212 míst) v Klementinu s rokokovými kamny a dlouhými lavicemi s lampičkami. Ve studovně je až děsivé ticho, které občas prolomí vrznutí židle či zvuk nabíhajících Windows.  Kolem dokola jsou na policích obří zaprášené knihy, encyklopedie, atlasy, slovníky. Tak si říkám, jak máme teď snadný přístup k informacím. Z celého místa vyzařuje úžasná atmosféra, touha po vzdělávání, tradice. Tu a tam si knihami listuje i starý pán s tlustými skly.  Akorát ta voda a sklenka vína či konvice kvalitního čaje chyběla (v knihovně je zákaz pití). Přes chodbu je klasický bufet a krásný dvorek.

Pizzeria Einstein – Vinohrady. No, nejsem žádný gurmán, ale těstoviny s brokolicí a hermelínem teda nebyly moc gastronomickým zážitkem. V porovnání s Wine Food Market, který mám hodně ráda, jsou to opravdu nebe a dudy.

Vegetarian Dhaba Beas – výtečná indická vegetariánská restaurace. Na menu mají vždy jen velmi omezený výběr, což zaručuje čerstvost. Autentické plechové nádobí, moc dobré jídlo, hezké sezení na dvorku, k dispozici voda s citronem zdarma co hrdlo ráčí. Navíc v provozovně na Bruselské hodinu před zavíračkou vše za 50%. Doporučuji nabrat i na druhý den oběd do práce.

Loving Hut – obědové bistro, ne teda na učení, ale na fajn veganský oběd. Podávané jako bufet, trochu dražší (22 Kč / 100 g). Některá jídla vážně chuťově dobrá, některá ale zase trochu jak od Číňanů. Každopádně to jejich tofu je výtečné. (A opravdu nejsem vegan ani těhotná:-).

Teď jsem se přestěhovala na Staré Město (Josefov), takže doufám, že časem bude pokračování seriálu i z těchto končin.

PS: utratila jsem docela dost peněz za všechny ty čaje, kávičky, vína a dorty...ale státnice jsem udělala:-)